OČKOVÁNÍ proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám

Charakteristika obsah  

Původcem spalniček je virus, jehož výhradním hostitelem se stává člověk. Přenáší se kapénkami, vzdušnou cestou. Přestože se celosvětově proti spalničkám očkuje již několik desetiletí a incidence spalniček je dnes relativně nízká, zdaleka není tato infekce eliminovaná.
Spalničky představují nebezpečné onemocnění, které často doprovází horečka a vyrážka. Po uplynutí inkubace, 10-14 dnů, se objevují příznaky zánětu horních cest dýchacích, se silnou rýmou, kašlem a zánětem spojivek. Po čtyřech dnech nastupuje živě červená vyrážka, jejíž ložiska, zpravidla o průměru 3-5 mm, mohou záhy splývat ve větší červené plochy. Charakteristicky se šíří od obličeje přes horní část trupu a končetin na dolní část těla. Minimálně tři dny na to vyrážka postupně ustupuje ve stejném směru, jako začínala, tj. nejdříve začne blednout obličej a posléze další části trupu a končetin. K nejčastějším komplikacím patří pneumonie, zánět středního ucha nebo nosních dutin. Tyto komplikace jsou většinou vyvolány přidruženou bakteriální infekcí. K nejtěžším, často život ohrožujícím komplikacím, patří pneumonie nebo encefalitida, vyvolaná samotným virem spalniček. Pro třetinu dětí se zánětem mozku může být komplikace fatální. Další třetina může být postižena trvalými těžkými následky v podobě obrny, postižení smyslů či intelektu. Také zánět slepého střeva probíhá u spalniček velmi prudce s rychlým protržením střeva, které vede až k zánětu pobřišnice. Nejtěžší formy onemocnění jsou pozorovány u podvyživených dětí a i dnes bývají spalničky příčinou vysoké úmrtnosti dětí v rozvojových zemích.
Příušnice jsou akutním virovým zánětem slinných žláz (příušních, podčelistních a podjazykových), často komplikovaným podrážděním slinivky břišní a nepurulentní meningitidou. Onemocnění postihuje všechny vnímavé osoby, většinou ale děti. Snadno se přenáší kapénky z jedné osoby na druhou. Jejich jediným přirozeným zdrojem je člověk.
Příušnice, jejichž doba inkubace je obvykle 14-23 dní, se projeví zpravidla horečkou a bolestivým zduřením příušních slinných žláz. Zpočátku bývá postižena jedna strana. Po 2-3 dnech zánět přechází na druhou stranu. U nekomplikovaného onemocnění všechny příznaky odezní zpravidla do jednoho týdne. Z komplikací přichází v úvahu podráždění slinivky břišní, které se projeví bolestmi břicha a zvracením. Velmi často je průběh komplikován bolestmi hlavy jako průvodního znaku nepurulentní meningitidy. Obě komplikace jsou důvodem ke krátkodobému pobytu v nemocnici. Pokud onemocní starší chlapci nebo dospělí muži, je nemoc často komplikovaná orchitidou, po které může dojít k dočasné sterilitě.
Zarděnky jsou virové onemocnění typické pro člověka. Šíří se kapénkovým přenosem; nejčastěji se vyskytují na jaře. Zatímco získaná forma zarděnek probíhá většinou lehce, při onemocnění těhotné ženy může dojít k závažnému poškození plodu.
Inkubační doba je 14-21 dní. Klinický obraz je různý, od snadno přehlédnutelných forem s prchavou vyrážkou až po vzácné, těžké formy onemocnění, které mohou být provázeny zánětem mozku. Onemocnění zpravidla provázejí bolesti kloubů, v těžších případech také zánět kloubů. Charakteristické je zduření uzlin v šíjní krajině a za ušima. Vyrážka je růžová, velikosti čočky a po odeznění se kůže nijak charakteristicky nešupí. Těžké formy zarděnek jsou vzácností. Naopak forma vrozená je velmi obávanou, neboť s sebou nese velmi vážné důsledky pro narozené dítě. Nákaza v prvních měsících těhotenství může vést k infekci plodu a jeho poškození. Obvykle bývají postiženy ty orgány, které se vyvíjí během prvních třech měsíců těhotenství (oko, ucho a srdce). Pokud těhotná žena onemocní zarděnkami, v prvním měsíci těhotenství je riziko poškození plodu 50%, ve druhém 25%, ve třetím 10%. Nízké riziko existuje i v dalších měsících těhotenství. Onemocnění těhotné ženy vede často ke spontánnímu potratu.
Pravidelné očkování proti spalničkám se v bývalém Československu zařadilo do očkovacího kalendáře v roce 1969. Po šesti letech se jednodávkové schéma očkování změnilo na dvoudávkové. Od roku 1982 se rozšířilo o očkování proti zarděnkám, v té době jen dívek ve věku 12 let. V následujících letech byl pozorován nárůst incidence zarděnek mladších dětí, především chlapců, a tak se od roku 1986 začaly plošně očkovat všechny děti ve věku dvou let. V té době se očkovalo výhradně monovakcínou proti zarděnkám, kmene RA27/3, dodávanou různými výrobci (Rudivax, Ervevax).
V roce 1987, dva roky po zahájení plošného očkování proti příušnicím vakcínou Pavivac, se monovakcína proti spalničkám (Movivac) nahradila bivalentní vakcínou proti spalničkám a příušnicím, Mopavac. V Československu se zvolilo dvoudávkové očkování proti spalničkám a příušnicím v krátkodobém 6-10měsíčním intervalu. Důvodem bylo zajištění rychlé a robustní ochrany vůči oběma infekčním chorobám v dětské populaci. Navíc obě vakcíny splňovaly díky další atenuaci velmi dobrou toleranci a vysoký bezpečnostní profil.
Od roku 1995 se v České republice plošně očkuje kombinovanou vakcínou proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (Trivivac). Do roku 2000 se doočkovávaly monovalentní vakcínou proti zarděnkám všechny ženy ve fertilním věku, které nebyly dříve očkovány. V roce 2006 se na komerčním trhu objevila další trivalentní vakcína Priorix a o rok později čtyřvalentní vakcína Priorix Tetra (obohacená o vakcínu proti planým neštovicím).

Výskyt (absolutní počet) v České republice

Očkovací látky obsah  

Spalničky
Virus spalniček pocházející z čeledi Paramyxoviridae je rodu Morbilivirus. Tři glykosylované proteiny jsou uspořádány do virionové obálky, tj. fúzní protein (F), hemaglutinin (H) a matrixovým proteinem (M), které se spolupodílí na imunitní odpovědi.
Jak divoký tak vakcinační spalničkový virus má schopnost vyvolat cytopatický efekt na tkáňové kultuře, a to za vzniku obrovských buněk (tzv. mnohojaderných syncycií). Tento jev je typickým znakem jejich patogenity.
Původní vakcinační kmen spalničkového viru byl izolován v roce 1954 z nemocného mladíka jménem Edmonston, podle kterého dostal označení. Dále se propagoval, adaptoval a atenuoval několikanásobným pasážováním na různých tkáňových kulturách (lidské renální buňky, lidské amniogenní buňky, kuřecí embrya, kuřecí embryonální fibroblasty)... 

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Příušnice
Virus příušnic patří do čeledi Paramyxoviridae, rodu Rubulavirus. Dva povrchové glykoproteiny, hemaglutinin-neuraminidáza (HN) a fúzní protein (F) jsou schopny stimulovat imunitní systém za tvorby neutralizačních protilátek snižujících až eliminujících nakažlivost příušnicového viru.
I přes dílčí variabilitu strukturálních proteinů kmenů příušnicových virů zůstává příušnicový virus monotypický. Díky relativně vysoké podobnosti některých strukturálních proteinů se pozoruje sérologická zkřížená reaktogenita různých paramyxovirů.
Brzy po izolovaní viru příušnic se objevily formaldehydem inaktivované příušnicové vakcíny. Ty sice byly účinné, ale relativně jen krátkodobě, a proto se jejich výroba v 50. letech minulého století ukončila. Nahradily je dodnes používané živé oslabené vakcíny připravené z různých vakcinačních kmenů obvykle atenuovaných a adaptovaných na kuřecích fibroblastech, embryonovaných vejcích, primárních morčecích nebo psích ledvinných buňkách a lidských diploidních buňkách...

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Zarděnky
Virus zarděnek z čeledi Togaviridae je rodu Rubivirus. Základní strukturální proteiny jsou celkem tři. Dva (E1 a E2) vystupují na vnější povrch obálky v podobě bodců, přitom E1 nese neutralizační a hemaglutinační epitopy. I přes kontinentální variabilitu virového pouzdra nedochází k antigennímu driftu viru zarděnek.
V 60. letech minulého století se používaly kmeny HPV-77 (oslabeného a adaptovaného buď na kachních embryích, nebo psích ledvinných buňkách), a Cendehill (adaptovaný na buňkách králičích ledvin)...

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Indikace obsah  

Očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám se indikuje dětem starším 15 měsíců případně dospělým osobám vnímavým alespoň k jedné z uvedených nákaz, existuje-li riziko její možné expozice (např. před plánovaným pobytem v endemické oblasti spalniček nebo příušnic), nebo riziko komplikací onemocnění (např. zarděnky v těhotenství).
Někdy lze očkovat i děti mladší 15 měsíců, zpravidla ne však dříve než v devíti měsících, a to z důvodů zvýšeného rizika interference mateřských protilátek, které snižují imunitní odpověď po tomto očkování (obvykle proti spalničkám).
Očkování proti spalničkám lze využít k postexpoziční profylaxi osob do 72 hodin po náhodném kontaktu s nemocným spalničkami. Profylaxe imunizací vůči příušnicím a zarděnkám nebyla klinicky hodnocena a případná postexpoziční ochrana není jistá.

Legislativa obsah

VYHLÁŠKA (č. 355/2017) ze dne 17. října 2017 o očkování proti infekčním nemocem

§ 5 - Pravidelné očkování proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím
(1) Základní očkování se provede živou očkovací látkou, a to nejdříve první den třináctého měsíce po narození dítěte, nejpozději však do osmnáctého měsíce věku dítěte. 

(2) Podání druhé dávky očkovací látky proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím se provede od dovršení pátého roku věku dítěte do dovršení šestého roku věku dítěte.

§ 11a - Zvláštní očkování proti spalničkám
(1) Očkování se provede aplikací jedné dávky očkovací látky u fyzických osob, které jsou nově přijímány do pracovního nebo služebního poměru na pracovišti infekčním nebo dermatovenerologickém.

(2) Očkování podle odstavce 1 se neprovede u fyzické osoby s prokazatelně prožitým onemocněním spalničkami a u fyzické osoby s pozitivním titrem IgG protilátek proti viru spalniček.

§ 11b - Provedení pravidelného očkování v pozdějším věku dítěte
Není-li možné z důvodu zdravotního stavu dítěte, který vylučuje možnost podání očkovací látky, provést pravidelné očkování v termínech podle § 3 až 5, provede se takové očkování i v pozdějším věku dítěte, a to v souladu se souhrnem údajů k jednotlivým očkovacím látkám. Obdobně se postupuje i v případě dětí cizinců pobývajících na území České republiky nebo dětí, jejichž očkování bylo zahájeno v zahraničí.

Čl. II - Přechodné ustanovení
Podání druhé dávky očkovací látky proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám dětem, kterým nebyla podána tato dávka do doby nabytí účinnosti této vyhlášky, se provede v době od dovršení pátého do dovršení šestého roku věku dítěte.

Dávkování obsah

Posilující očkování nebo případně revakcinace (tedy přeočkování) se provádí nejdříve 28 dní po podání první (základní) dávky, častěji však 6-10 měsíců po primovakcinaci nebo i s odstupem několika let, tj. 7-14 let (v závislosti na národním očkovacím kalendáři).
Lyofilizovaná vakcína se před aplikací rekonstituuje ve vhodném rozpouštědle (dodávaném výrobcem vakcíny). Vzhledem k tomu, že živé atenuované vakcinační viry se mohou alkoholem nebo detergenty inaktivovat, doporučuje se dezinfekční roztoky v místě vpichu před očkováním nechat zaschnout nebo odstranit. Vakcíny se podávají subkutánně, případně intramuskulárně, uvádí-li to výrobce konkrétní vakcíny. Malé děti se nejčastěji očkují do horní části anterolaterální oblasti stehna, zatímco starší děti nebo dospělí do deltové oblasti.
Existuje-li riziko vzniku trombocytopenie nebo jakékoli poruchy koagulace, vakcína se podává opatrně subkutánně. Vakcína se nesmí podávat intravenózně nebo intradermálně.

Promeškaný termín očkování obsah

Je-li minimální interval mezi dvěma po sobě jdoucími dávkami roven nebo kratší než čtyři týdny (případně jeden měsíc), pak jeho zkrácení o čtyři až sedm dní postvakcinační imunitu neovlivňuje. Ovšem zkrátí-li se o více než čtyři až sedm dní, obecně se doporučuje tuto dávku opakovat, ale ne dříve než minimálně čtyři týdny od nesprávného termínu a to z důvodu možné interference vakcinačního antigenu s imunitní odpovědí vyvolanou podáním vakcíny v nesprávném termínu.
V případě, že dojde k promeškání termínu maximálního intervalu mezi dvěma dávkami, tj. dojde k situaci opožděného termínu podání vakcíny, není jednoznačně ustanoveno, zda je nezbytně nutné provádět očkování od počátku, či stačí opakovat předešlou dávku, anebo stačí podat jen tuto poslední. Postup je dán zpravidla zvyklostí v dané zemi.

Účinnost očkování obsah  

Spalničky
Zhruba 2-3 dny po expozici spalniček dochází k primárnímu pomnožení viru v místě inokulace a v regionální nebo distální lymfoidní tkáni. Sekundární virémie se objevuje po 5-7 dnech po expozici. Koncentrace spalničkového viru kulminuje 11-14 dní po expozici a pak rychle klesá během dalších 2-3 dní.
Na přirozené ochraně se mimo jiné podílí také protilátková imunita. Přechodné protilátky IgM kulminují 7-10 dní po nástupu vyrážky a pak rychle ubývají.
Sérové protilátky IgG se stávají detekovatelnými brzy po nástupu vyrážky a kulminují kolem čtvrtého týdne. Jejich přetrvávání zůstává dlouhodobé. Dominantní IgG protilátky jsou specifické vůči proteinu H, ovšem absence IgG specifických vůči proteinu M mohou zapříčinit ztrátu ochrany vůči spalničkám...

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Graf: Protikátková odpověď po očkování a přirozené nákaze spalničkami 

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Příušnice
Kompletní postvakcinační ochranný účinek tvoří nejen protilátková, ale také buněčná imunita.
Postvakcinační neutralizační protilátky specifické vůči příušnicím bývají zpravidla významně nižší, než je tomu po přirozené nákaze. Vedle sérových neutralizačních IgG protilátek se v ochraně před příušnicemi uplatňují s velkou pravděpodobností také slizniční neutralizační IgA protilátky.
Specifické příušnicové protilátky nemusí jen virus neutralizovat, ale mohou ho rovněž opsonizovat s/bez aktivace komplementu nebo ho cytotoxicky eliminovat zprostředkovaně přes T lymfocyty (tzv. ADCC)...

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Zarděnky
Očkování živou zarděnkovou vakcínou stimuluje sice kvalitativně stejnou, ale kvantitativně chudší imunitní odpověď ve srovnání s přirozeně získanou imunitou. Ochranu vůči zarděnkám tvoří jak humorální, zprostředkovaná zejména IgM, IgG a IgA protilátkami, tak buněčná imunita.
Jakým mechanismem se na protekci účastní buněčná imunita, není dosud jasné. Zhruba do dvou týdnů po očkování se pozoruje proliferace lymfocytů specifických vůči zarděnkovému viru. Zdá se však, že buněčná imunita může přetrvávat jen krátkodobě...

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Imunogenita obsah

Spalničky
Imunizující účinek živé spalničkové vakcíny, bez ohledu na použitý virový kmen, bývá vysoký, tj. 96-99 % očkovaných osob má alespoň titr 8 hemaglutinačně-inhibičních protilátek.

Tabulka: Přehled sérokonverze a geometrický průměr titrů stanovených hemaglutinační inhibicí po očkování dětí jednou dávkou monovakcíny proti spalničkám s různým vakcinačním kmenem 

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Souběžné onemocnění horních cest dýchacích může ovlivnit imunitní odpověď po očkování proti spalničkám.
Revakcinace proti spalničkám (tj. podávání druhé dávky vakcíny) zajišťuje sérokonverzi jedinců séronegativních po primovakcinaci a u séropozitivních indukuje velmi rychlou tvorbu nových protilátek, které jsou detekovatelné již za 5-6 dní a kulminují kolem 12. dne po očkování.
Zdá se, že booster dávka indukuje jen přechodné zvýšení imunity přetrvávající několik měsíců. Do jednoho roku se hladiny protilátek většiny očkovanců vrací na původní úroveň.

Příušnice
Výsledky mnoha sérologických studií naznačily o něco vyšší imunogenitu vakcinačního kmene Urabe Am9 ve srovnání s kmenem Jeryl Lynn.
Stanovuje-li se sérokonverze čtyři týdny po očkování může být významně nižší než pět týdnů po očkování proti příušnicím.
Pokud se očkují děti mladší šesti měsíců, pak imunitní odpověď může být ovlivněna přítomností reziduálních mateřských protilátek. Pouze 50 % vnímavých dětí očkovaných ve věku 3-5 měsíců se stalo séropozitivními. Předpokládá se, že i v tomto raném věku nemusí mít dítě dostatečně vyvinutý imunitní systém, a proto je postvakcinační odpověď snížena nebo žádná, i když nejsou detekovatelné mateřské protilátky, které by s ní jinak interferovaly.
Očkování dětí ve věku devíti měsíců sice zajistí 75-95% séropozitivitu, ale významně vyšší hladiny protilátek se objevují až u dětí očkovaných ve věku 12 měsíců.
Zajímavým zjištěním byla snížená 80% sérokonverze starších švédských dětí očkovaných ve věku 12 let na rozdíl od 93% sérokonverze dětí očkovaných ve věku 18 měsíců...

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Zarděnky
Většina očkovaných proti zarděnkám mívá vysoké hladiny protilátek už za 21-28 dní. Rychlejší imunitní odpověď se objevuje po očkování vakcinačním virem kmene RA27/3.

Tabulka: Sérokonverze, protektivní účinnost očkování starších dětí a dospělých proti zarděnkám včetně procentuálního počtu reinfekcí 

Další informace najdete v prémiovém obsahu 

Protektivní účinnost obsah

Spalničky
Protektivní účinnost očkování proti spalničkám se stanovila jen observačními studiemi nebo studiemi kontrol a případů, zpravidla při propuknutí spalniček v komunitě dětí a mladistvých.
Děti očkované ve věku nižším než devíti měsíců jsou chráněny jen ze 37 %, zatímco děti očkované později až z 89 %. Děti, které byly očkované ve věku do jednoho roku, zůstávají minimálně 5krát vnímavější vůči spalničkám než děti očkované později. Ke snížení reziduální vnímavosti přispívá také revakcinace, která ji redukuje minimálně 3krát.
Ochranný účinek dvoudávkového očkování proti spalničkám je vysoce spolehlivý, tj. minimálně 95%...

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Příušnice
Protektivní účinnost tří příušnicových vakcín obsahujících kmen Jeryl Lynn, Urabe AM9 a Rubini hodnocená ve Švýcarsku a Singapuru potvrdily konzistentní 55-87% ochranný účinek kmenů Jeryl Lynn a Urabe Am9, ale nižší kmene Rubini...

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Zarděnky
Různé vakcinační kmeny prokázaly obdobnou vysoce spolehlivou protektivní účinnost očkování a plošná imunizace snížila incidenci minimálně o 90 %. Ukázalo se, že očkování provedené před méně než dvěma týdny, tj. v době relativně vysoce pravděpodobné expozice zarděnkami, nemusí být spolehlivě ochranné...

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Perzistence obsah

Spalničky
Prospektivní studie prokázaly 8-16letou perzistenci protilátkové imunity minimálně u 85 % očkovanců.
Ojediněle byly dokumentovány klinicky manifestní spalničky u osob v minulosti očkovaných. Podle výsledků pozorování lze očekávat případné sekundární selhání očkování ...

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Příušnice
Séroprevalentní sledování potvrdilo minimální séropozitivitu přetrvávající po dobu 12 let. Protilátky sice mohou perzistovat i déle než 12-15 let, nicméně jejich hladiny mohou klesat až na polovinu, bez ohledu na časnou nebo pozdní revakcinaci.
V letech 2005-2007 se v České republice objevila zvýšená aktivita příušnic kulminující v roce 2006...

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Zarděnky
Hladiny postvakcinačních protilátek specifických vůči zarděnkám časem sice klesají minimálně 2,5krát, ale přetrvávají nad protektivní mezí u vysokého procenta očkovanců ještě čtyři roky po očkování. Zhruba 16 let po očkování se sice hladiny postvakcinačních protilátek sníží téměř 10krát, ale minimálně 95 % očkovanců zůstává séropozitivních...

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Kontraindikace obsah

Akutní horečnaté onemocnění představuje dočasnou kontraindikaci očkování proti spalničkám, příušnicím i zarděnkám minimálně dva týdny po úplném vyléčení.
Známé těžké alergické reakce na alespoň jednu ze složek vakcíny se stávají kontraindikací tohoto očkování. Některé komerční vakcíny mohou obsahovat želatinu nebo stabilizátory (používané během lyofilizace) a reziduální množství vaječných proteinů (z kultivace vakcinačních virů) nebo antibiotik. Riziko alergické reakce v případě očkování osoby s přecitlivělostí na vaječné bílkoviny je nízké. Není-li možnost nahradit vakcínou bez reziduálních vaječných proteinů, lze individuálně zvážit očkování po ověření přecitlivělosti intradermálním nebo kožním prick testem s vysoce ředěným obsahem vakcíny.
Dojde-li po předešlém očkování ke vzniku komplikací, další očkování se stejnou vakcínou se kontraindikuje do té doby, dokud se příčiny komplikací nevyjasní. Došlo-li po očkování k neurologickým komplikacím, další očkování se za běžných podmínek neprovádí.
Pro imunokompromitované osoby, tj. s aktivní neléčenou TBC, symptomatickým HIV onemocněním, dlouhodobou léčbou nízkými nebo krátkodobou léčbou vysokými dávkami kostikosteroidů, alkylujícími činidly nebo antimetabolity, radioterapií, s leukémií, lymfomy či jinými neopláziemi, postihující kostní dřeň či lymfatický systém a prokázanou závažnou poruchou imunity, je toto očkování obvykle kontraindikováno.
Osoby s progresivním neurologickým onemocněním by měly být vyloučeny z aktivní imunizace vůči spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Dočasnou kontraindikací pro očkování živými vakcínami proti spalničkám, příušnicím a/nebo zarděnkám může být léčba nebo postexpoziční profylaxe imunoglobuliny, transfúze krve a podání plazmy zpravidla po dobu 3-5 měsíců (někdy až jednoho roku). Těhotenství je považováno za kontraindikaci očkování proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím.

Upozornění obsah

Vždy existuje možnost vzniku anafylaktického šoku, proto je třeba postupovat tak, aby se jeho riziko minimalizovalo. Před očkováním se zhodnotí zdravotní stav očkované osoby, a je-li třeba, očkování se odloží do doby, dokud to její zdravotní stav neumožní.
Očkovat proti spalničkám, příušnicím a/nebo zarděnkám lze osoby HIV pozitivní bez zjevných projevů imunosuprese. Očkování osob s mírnou imunodeficiencí bez imunosuprese může vést k jeho sníženému a zkrácenému ochrannému účinku.
Dosud nebyl dokumentován žádný přenos vakcinačního viru spalniček, proto případné teoretické riziko vakcinační nákazy je zřejmě zanedbatelné ve srovnání s rizikem nákazy divokým spalničkovým virem.
Studijně sledovaných 365 dětí v blízkém okolí, tj. sourozenci nebo spolužáci dětí očkovaných proti příušnicím, se vakcinačním virem nenakazilo. Absenci kontaktního přenosu prokázala i sérologická analýza párových sér...

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Zarděnková vakcinační virémie je mírná a proměnlivá, objevující se mezi 7.-11. dnem po očkování. Vylučování vakcinačního viru se obvykle pozoruje později, 7.-21. den, kulminuje kolem ...

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Interakce obsah  

Přestože lze podle české legislativy provádět současné očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám společně s jakýmkoli jiným očkováním inaktivovanými i živými vakcínami, vždy existuje individuální riziko snížené imunitní odpovědi pro některé z očkování, v důsledku čehož nemusí být dosažena očekávaná ochrana. Provádí-li se toto očkování odděleně, pak se očkuje proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám minimálně čtyři týdny před jiným očkováním nebo dva týdny po jiném očkování inaktivovanými vakcínami, případně čtyři týdny živými vakcínami.
Postvakcinační imunitní odpověď dětí mladších devíti měsíců je významně ovlivněna existencí a přetrváváním mateřských protilátek.
Podobně mohou imunitní odpověď na očkování proti spalničkám a zarděnkám ovlivnit současné podávání imunoglobulinů, krevních derivátů nebo plazmy. Míra interference pasivních a aktivně indukovaných protilátek závisí na velikosti dávek imunoglobulinů. Jsou-li jejich dávky vysoké, tj. větší než 10 mg/kg, pak je vhodné očkovat proti spalničkám nebo zarděnkám déle než za tři měsíce (případně až jeden rok). Interference imunoglobulinů s vakcinací proti příušnicím se zdá zanedbatelná. Očkování proti příušnicím 23 dětí ve věku 2-13 let, kterým se simultánně podával imunoglobulin 0,25-0,5 ml/kg, indukovalo u všech dětí srovnatelnou imunitní odpověď jako dětí bez imunoglobulinu. V případě, že není dodržen minimální tříměsíční interval mezi podaným imunoglobulinem a očkováním, je vhodné ověřit sérologicky postvakcinační imunitu a případně očkování rozšířit o další dávku vakcíny.
Imunogobulin, krevní deriváty nebo plazma by se neměly podávat dříve než 2-4 týdny po očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám.
Vakcinační viry spalniček, příušnic a zarděnek mohou ovlivnit tuberkulínovou kožní hypersenzitivitu, a proto se doporučuje provádět tuberkulínový test před očkováním nebo minimálně šest týdnů po něm.
Očkovat proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám lze osoby, které nejsou imunosuprimované a léčbu kortikoidy s denní dávkou vyšší než 20 mg nebo 2 mg prednisonu/kg nebo jeho ekvivalentu užívaných déle než dva týdny ukončily alespoň před jedním měsícem.

Těhotenství a laktace obsah  

Těhotenství obecně představuje kontraindikaci pro očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Výrobci těchto vakcín doporučují rovněž neotěhotnět minimálně tři měsíce po očkování. Obecným aktuálním doporučením ACIP je neotěhotnět minimálně jeden měsíc po očkování, neboť není žádné teoretické riziko pro plod či těhotenství, otěhotní-li žena ne dříve než jeden měsíc po očkování. Dojde-li k náhodnému očkování těhotné ženy, není to důvod pro ukončení těhotenství.
Na rozdíl od viru příušnic nebo zarděnek, vakcinační virus spalniček neprostupuje placentou a neohrožuje tak plod těhotné ženy. Pokud je třeba, lze těhotné vnímavé ženy proti spalničkám očkovat monovalentní vakcínou při zvážení rizika a prospěchu tohoto očkování.
U jedné z celkem tří žen očkovaných proti příušnicím během těhotenství se při interrupci prokázala přítomnost vakcinačního viru v placentě. Vzhledem k tomu, že existuje alespoň teoretické riziko poškození plodu, očkování proti příušnicím se těhotným ženám kontraindikuje.
Přestože existuje mnoho důkazů o tom, že očkování těhotných žen proti zarděnkám nepředstavuje riziko poškození plodu, stále zůstává toto očkování kontraindikováno. V minulosti byly dokumentovány případy vrozeného zarděnkového syndromu (CRS) novorozenců matek, které byly očkovány krátkou dobu před otěhotněním nebo v prvním trimestru těhotenství. Prokázalo se, že během sedmi týdnů po očkování se ve zmíněných případech matky nakazily divokým virem zarděnek, který se transplacentárně přenesl na plod.
Novodobé poznatky vycházející ze souhrnných dat náhodného očkování těhotných žen nebo žen krátce před otěhotněním naznačují ...

Další informace najdete v prémiovém obsahu 

Zdravotně stigmatizované osoby obsah

  Další informace najdete v prémiovém obsahu

Nežádoucí účinky obsah  

Četnost a intenzita nežádoucích účinků po očkování vakcínou proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám klesá s věkem očkovance a počtem podaných dávek. Častým postvakcinačním nežádoucím účinkem očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (kombinovanou vakcínou) bývá zvýšená teplota až horečka, která se objevuje zpravidla mezi 5.-12. dnem po primovakcinaci 25 % očkovanců a mezi 4. až 9. dnem po revakcinaci maximálně 9 % očkovanců. Denní měření rektální teploty 355 dětí očkovaných první dávkou vakcíny Trivivac v dětských domovech po dobu 28 dní poskytuje unikátní záznam kontinuálního sledování postvakcinační teploty. Kvalita výsledku sledování je podpořena tím, že měření prováděl zdravotnický personál jednotným postupem. Zdánlivě zvýšená četnost rektální teploty vyšší než 37,5 °C po očkování vakcínou Trivivac ve srovnání s jinými vakcínami vyplývá z velmi přesného monitorování. To ostatně dokumentuje postvakcinační zvýšená teplota (>37 °C) sledovaná v terénní studii zaznamenaná rodiči jen v 10 % případů dětí očkovaných vakcínou Trivivac, podobně jako po očkování jinými komerčními vakcínami.

Četnost výskytu encefalomyelitidy po očkování proti spalničkám nebyla ...

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Přehled postvakcinačních nežádoucích účinků

Doba použitelnosti a skladování obsah  

Obvyklá doba použitelnosti lyofilizované vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám bývá 18-24 měsíců, je-li skladována v lednici při teplotě od +2 °C do +8 °C a v temnu. Monovakcíny Pavivac a Movivac se musí uchovávat v mrazáku při teplotě nižší než 0 °C.
Před použitím se rekonstituuje ve vhodném rozpouštědle (dodávaném výrobci). Po rozpuštění vznikne čirá tekutina zabarvená do žluta až fialova. Rekonstituovaná vakcína se používá bezprostředně nebo nejpozději do 5-8 hodin, je-li uchovávaná v lednici při teplotě od +2 °C do +8 °C.

Literatura obsah

Zdroj: Petráš M, Lesná IK. Manuál očkování 2010, 3.vydání, leden 2010 ©Marek Petráš, pp 197-252

Kompletní literární odkazy jsou v prémiovém obsahu.

Další informace najdete v prémiovém obsahu