Existují okolnosti, při kterých je obtížné dodržet standardní schéma očkování. Nejčastějším důvodem pro použití zrychleného schématu očkování je cesta do zahraničí a to zejména tam, kde díky epidemii hrozí riziko možné nákazy. Proto také řada výrobců očkovacích látek provádí klinické studie nejen se standardním očkovacím schématem, ale také se zrychleným. Zrychlené schéma očkování je podávání vakcinačních dávek při kratším intervalu než je interval obvyklý pro běžné očkování. Většina používaných zrychlených schémat zajišťuje stejně kvalitní imunitní odpověď, avšak jeho trvání je obvykle kratší než po běžném očkování, a proto se toto očkování doplňuje o další posilující dávku, aplikovanou po 6 až 18 měsících s ohledem na dané očkování.
Očkování proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli
Cestují-li rodiče s dítětem, u kterého základní očkování teprve probíhá, je vhodné, aby toto dítě bylo před cestou očkováno minimálně 2 dávkami. Bylo prokázáno, že alespoň první 2 dávky poskytnou odpovídající ochranu vůči záškrtu, tetanu i dávivému kašli.
U dětí starších 6 let nebo dospělých osob, které nebyly v dětství očkován proti tetanu, záškrtu a dávivému kašli, lze očkovat alespoň 2 dávkami kombinované redukované vakcíny proti tetanu a záškrtu (Td) nebo jednou dávkou redukované vkacíny proti tetanu, záškrtu a dávivému kašli (Tdap) doplněné druhou dávkou redukované vkacíny proti tetanu a záškrtu (Td). Důvodem je absence klinických dat redukované vakcíny Tdap použité k základnímu očkování. Po návratu se očkování doplní podáním třetí dávky.
Očkování vůči virové hepatitidě typu B
Jako alternativní očkovací schéma vůči běžnému očkování proti HBV infekci lze aplikovat tři dávky vakcíny Engerix v 0., 1. a 3. týdnu, které zajistí dostatečnou ochranu před touto nákazou. Po 12 měsících po zrychleném schématu se doporučuje provést posilující očkování podáním jedné vakcinační dávky, a tím se dosáhne stejné dlouhodobé protekce jako při použití standardního očkování třemi dávkami v 0., 1. a 6. měsíci.
Očkování vůči japonské encefalitidě
Nejvhodnějším obdobím pro očkování vůči japonské encefalitidě je alespoň jeden měsíc před cestou do oblastí s endemickým výskytem tohoto infekčního onemocnění. Očkování lze provádět třídávkovým schématem s vakcínou podanou v 0., 7. a 14/21. dni. Dále se doporučuje, aby imunizované osoby byly minimálně 10 dní po očkování v dosahu lékařské péče z důvodu možných nežádoucích účinků. Pouze v ojedinělých případech je možné aplikovat alternativní dvoudávkové schéma očkování, prováděné v jednotýdenním intervalu, které ovšem zajišťuje sérokonverzi pouze u 80% očkovanců.
Očkování vůči klíšťové encefalitidě
V letních měsících, kdy je třeba rychleji dosáhnout ochrany vůči klíšťové encefalitidě, lze očkovat podle tzv. rychlého schématu, které tvoří tři dávky. Druhá dávka se aplikuje zhruba jeden týden po první dávce a za čtrnáct dní se podává třetí poslední dávka. Existuje rovněž upravené pomalé schéma, které tvoří dvě dávky aplikované ve dvoutýdenním intervalu. V obou případech zrychleného schématu je nutné po 9 až 18 měsících provést posilující očkování jednou dávkou vakcíny, které podpoří dosaženou imunitu vůči klíšťové encefalitidě a zajistí její minimálně tříletou perzistenci.