Počátkem května byla publikována další práce (Acosta et al, 2015) hodnotící dopad očkování redukovanými vakcínami proti tetanu, záškrtu a dávivému kašli (Tdap) u dospívajících ve Washingtonu. Výzkum ukázal, že 2-4 roky po očkování značně klesá ochrana vůči dávivému kašli.
V roce 2012 bylo v celých Spojených státech amerických hlášeno 48.000 případů. V témže roce bylo ve Washingtonu zaznamenáno asi 5.000 případů a překvapivě mezi 13-14letými, z nichž 86 % bylo očkováno alespoň jednou dávkou redukované vakcíny Tdap.
Zmíněná studie se zaměřila na děti a dospívající ve věku 11-19 let v období leden-červen 2012. U dospívajících, kteří byli od dětství očkováni výhradně jen vakcínami s acelulární složkou proti dávivému kašli, byla odhadnuta účinnost očkování na 63,9 % (49,7-74,1 %) bez ohledu na délce doby po posledním očkování. Pokud se tato účinnost stanovila do 1 roku po očkování, dosahovala 73,1 % (60,3-81,8 %). Významně však klesla na 54,9 % (32,4-70 %) 1-2 roky po očkování a dokonce jen na 34,2 % (-58-20 %) po 2-4 letech.
Naopak u dospívajících, kteří byli očkováni v dětství vakcínami s celobuněčnou složkou proti dávivému kašli, zůstala ochrana setrvalá, tj. do 4 let po očkování redukovanou vakcínou byla účinnost očkování 51,5 % (24,3-69 %) a 52,2 % (24,6-69,6 %) dokonce 4-8 let po tomto očkování.
Tato zjištění jsou v souladu s dosavadním pozorováním a studiemi - viz zde.
Literatura