OČKOVÁNÍ proti pneumokokovým nákazám

Charakteristika obsah  

Původcem pneumokokových onemocnění jsou bakterie Streptococcus pneumoniae, kterých se celosvětově rozlišuje více než 90 sérotypů. Jejich prevalence se omezuje na 20-23 typů. Rizikem jsou tzv. invazivní pneumokoková onemocnění, tj. bakteriémie vedoucí ke vzniku pneumokokové pneumonie, meningitidy, sepse nebo artritidy. Naštěstí četnost závažných onemocnění není vysoká a dominuje především u seniorů starších 60 let. Další rizikovou skupinou se stávají děti mladší pěti let a osoby se zvýšenou vnímavostí, tj. zpravidla chronicky nemocní.
Zdrojem je výhradně nemocný člověk nebo bacilonosič a přenáší se obvykle kapénkovým způsobem. Někdy vzniká jako vnitřní infekce bacilonosiče, jehož oslabený imunitní systém podmiňuje případnou bakteriální kolonizaci. Doba inkubace je krátká - v rozmezí 1-3 dní.
Pneumokoková pneumonie představuje nejčastější invazivní onemocnění. Projevuje se zpravidla náhle vysokou teplotou, třesavkou a zimnicí. Doprovází ji vykašlávání malého množství rezavých hlenů a bolestí na hrudi. V těžších případech se přidává i dušnost a porucha srdečního rytmu. Její záludnost a komplikovanost spočívá v relativně časté antibiotické rezistenci.

Graf: Výskyt (absolutní počet) v České republice

Očkovací látky obsah  

Všechny sérotypy Streptococcus pneumoniae mají jedinečné buněčné pouzdro tvořené polysacharidem C složeným z teichoové kyseliny kovalentně navázané na peptidoglykany (zodpovědné za zánětlivou reakci doprovázející pneumokokové onemocnění. Buněčný polysacharid (C) vyvolává zkříženě reagující protilátky se všemi ostatními streptokoky. Kapsulární polysacharidy exponované na vnějším povrchu bakteriálního pouzdra zodpovídají za pneumokokovou virulenci, jsou sérotypově specifické a dostatečně imunogenní...

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Polysacharidové vakcíny

Původní pneumokokové vakcíny byly připravovány již na počátku 20. století jednoduchou tepelnou nebo chemickou inaktivací celobuněčných pneumokoků. Po druhé světové válce se komerčně užívaly šestivalentní vakcíny obsahující pneumokokové kapsulární polysacharidy. Ty se později přestaly používat a teprve v roce 1977 byla registrována 14valentní polysacharidová vakcína dnešního typu, která se od roku 1983 nahradila dodnes používanou 23valentní vakcínou... 

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Konjugované vakcíny

Imunologickou vlastností konjugovaných vakcín (tj. kovalentně vázaných poly-/oligosacharidových antigenů na proteinový nosič) je zvýšená produkce protilátek funkčních i avidních a imunologické paměti. Jejich nejvyšším přínosem je imunitní odpověď osob s nedostatečně vyvinutým imunitním systémem, tj. zejména dětí mladších dvou let... 

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Tabulka: Přehled sérotypového zastoupení vakcinačních antigenů v konjugovaných pneumokokových vakcínách

*) Pouze klinicky hodnocená vakcína

Tabulka: Sérotypové pokrytí pneumokokových nákaz konjugovanými vakcínami (do roku 2010)

Indikace obsah  

Tradiční 23valentní polysacharidová vakcína je určena pro aktivní imunizaci nejen dětí starších dvou let, ale zejména seniorů vystavených riziku invazivních pneumokokových onemocnění.
Obecně se doporučuje osobám:

• starším dvou let s chronickým kardiovaskulárním, respiračním a/nebo jaterním onemocněním,
• starším dvou let s diabetem mellitus nebo likvoreou,
• starším dvou let s funkční nebo anatomickou asplénií (včetně srpkovité anémie a splenektomie),
• starším dvou let s HIV infekcí, leukémií, lymfomem, Hodgkinovou nemocí, mnohočetným myelomem, generalizovanou malignitou, chronickým renálním onemocněním nebo nefrotickým syndromem,
• starším dvou let léčených imunosupresivy a kortikosteroidy nebo před transplantací orgánu, kostní dřeně,
• umístěných v léčebnách pro dlouhodobě nemocné, v domovech důchodců a pensionech pro důchodce,
• které při svém pracovním výkonu jsou vystaveny zvýšenému nebezpečí chřipky (zejména zdravotníci nebo personál v ústavech sociální péče apod.),
• starším 50 let.

Konjugovaná vakcína má prakticky stejné indikace jako polysacharidová. Vakcína Prevenar 13 je určena k očkování dětí a dospívajících ve věku 2 měsíců až 17 let k prevenci invazivních pneumokokových onemocnění a případně pneumokokového akutního zánětu středouší. Omezenou indikaci má vakcína Synflorix, která je určená k očkování pouze dětí mladších 5 let. Mimo jiné lze konjugovanými vakcínami očkovat dospělé osoby s chronickým onemocněním, u kterých by očkování polysacharidovou vakcínou mohlo být buď méně spolehlivé, nebo dokonce nespolehlivé. Od roku 2011 byla rozšířena indikace konjugovaných vakcín (Prevenar 13) k prevenci invazivních pneumokokových onemocnění u seniorů (respektive osob starších 50 let).
Riziko invazivních pneumokokových onemocnění může být u některých dětí vyšší, a proto existuje rozřazení dětí podle stupně rizika těchto nákaz:

1. Vysoce riziková skupina (více než 150 případů invazivních onemocnění na 100 000 pneumokokových nákaz):
   • děti se srpkovitou anémií, vrozenou nebo získanou asplenií nebo s poruchou funkce sleziny,
   • děti HIV pozitivní.
2. Odhadovaná vysoce riziková skupina
   • děti s vrozenou imunodeficiencí: některé B nebo T-buněčné deficience, deficience komplementu (zejména C1-C4), nebo porucha fagocytózy (vyjma chronické granulomatózy),
   • děti s chronickým srdečním onemocněním (zejména cyanotické vrozené srdeční vady a selhání srdce),
   • děti s chronickým pulmonárním onemocněním (včetně astmatu léčeného s vysokými dávkami perorálních kortikoidů),
   • děti s likvoreou,
   • děti s chronickou renální insuficiencí, včetně nefrotického syndromu,
   • děti s imunosupresivní léčbou nebo radiační terapií (včetně maligní neoplasie, leukémie, lymfomu a Hodgkinovy choroby) a orgánovou transplantací,
   • děti s diabetes mellitus.
3. Mírně riziková skupina (více než 20 případů invazivních onemocnění na 100 000 pneumokokových nákaz):
   • všechny děti ve věku 24-35 měsíců,
   • děti ve věku 36-59 měsíců navštěvující pravidelně dětské kolektivy (jesle, mateřské školy atd.).

Legislativa obsah  

VYHLÁŠKA (č. 355/2017) ze dne 17. října 2017 o očkování proti infekčním nemocem

§ 6 Pravidelné očkování proti chřipce a pneumokokovým nákazám
Očkování proti pneumokokovým nákazám se provede u fyzických osob umístěných v léčebnách pro dlouhodobě nemocné a v domovech pro seniory. Dále se očkování proti pneumokokovým nákazám provede u fyzických osob umístěných v domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v domovech se zvláštním režimem, pokud tyto fyzické osoby trpí chronickým nespecifickým onemocněním dýchacích cest, chronickým onemocněním srdce, cév nebo ledvin nebo diabetem léčeným inzulínem. V dalším očkování proti pneumokokovým nákazám se postupuje podle souhrnu údajů o přípravku¹⁾. 

Zákon č. 290/2017 Sb. ze dne 16. srpna 2017, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění 
V § 30 odst. 2
(2) Hrazenými službami dále jsou:
a) stanovená očkování prováděná pracovišti léčebné péče,
b) poskytnutí očkovacích látek
5. proti pneumokokovým infekcím, pokud byly všechny dávky očkovací látky aplikovány do sedmého měsíce věku pojištěnce; hrazenou službou je též přeočkování provedené do patnáctého měsíce věku pojištěnce; hrazenou službou je dále i očkování provedené po uplynutí lhůt stanovených v tomto ustanovení, pokud došlo k odložení aplikace jedné nebo více dávek očkovacích látek z důvodu zdravotního stavu pojištěnce,

7. proti invazivním meningokokovým infekcím, pneumokokovým infekcím, invazivnímu onemocnění vyvolanému původcem Haemophilus influenzae typ b a proti chřipce, a to u pojištěnců s porušenou nebo zaniklou funkcí sleziny (hyposplenismus nebo asplenie), pojištěnců po autologní nebo allogenní transplantaci kmenových hemopoetických buněk, pojištěnců se závažnými primárními nebo sekundárními imunodeficity, které vyžadují dispenzarizaci na specializovaném pracovišti, nebo u pojištěnců po prodělané invazivní meningokokové nebo invazivní pneumokokové infekci.

Dávkování obsah  

Polysacharidové vakcíny se podávají subkutánně nebo intramuskulárně, nejčastěji do deltoidní oblasti případně do anterolaterální oblasti stehna malých dětí. Nesmí se aplikovat intravenózně, ani intradermálně.
Konjugované vakcíny se doporučuje podávat výhradně intramuskulárně, nejlépe do anterolaterální oblasti stehna kojenců nebo deltového svalu starších dětí. Nesmí se aplikovat intravenózně, ani intradermálně.

Promeškaný termín očkování obsah

Je-li minimální interval mezi dvěma po sobě jdoucími dávkami roven nebo kratší než čtyři týdny (případně jeden měsíc), pak jeho zkrácení o čtyři až sedm dní postvakcinační imunitu neovlivňuje. Ovšem zkrátí-li se o více než čtyři až sedm dní, obecně se doporučuje tuto dávku opakovat, ale ne dříve než minimálně čtyři týdny od nesprávného termínu a to z důvodu možné interference vakcinačního antigenu s imunitní odpovědí vyvolanou podáním vakcíny v nesprávném termínu.
V případě, že dojde k promeškání termínu maximálního intervalu mezi dvěma dávkami, tj. dojde k situaci opožděného termínu podání vakcíny, není jednoznačně ustanoveno, zda je nezbytně nutné provádět očkování od počátku, či stačí opakovat předešlou dávku, anebo stačí podat jen tuto poslední. Postup je dán zpravidla zvyklostí v dané zemi.

Účinnost očkování obsah

Významnou část ochrany vzniklé po očkování proti pneumokokovým nákazám tvoří protilátky specifické vůči kapsulárním polysacharidům. Důkazem toho byla pasivní imunizace specifickými imunoglobuliny, která zajistila krátkodobou, zato dostatečně kvalitní ochranu vůči zánětu středouší nebo invazivním pneumokokovým nákazám...

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Zdá se, že polysacharidová vakcína indukuje jen paměťové B buňky, nikoli paměťové T lymfocyty. Navíc podává-li se polysacharidová vakcína jako booster po primovakcinaci konjugovanou vakcínou dochází k významně vyššímu nárůstu specifických protilátek než po booster dávce konjugované vakcíny. Konjugovaná vakcína v boosteru pravděpodobně stimuluje generaci a expanzi vysoce afinních klonů B paměťových buněk, zatímco polysacharidové vakcíny v boosteru vyčerpávají B paměťové buňky ze zásob vzniklých z primovakcinace.
Imunogenita očkování dospělých konjugovanou vakcínou bývá nižší než dětí; mimo jiné také proto, že se v dospělosti pravděpodobně častěji a kontinuálně setkávají s pneumokoky...

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Funkčnost specifických protilátek se stanovuje tzv. opsonofagocytární aktivitou (OPA). Titr OPA protilátek vyjadřuje jejich schopnost redukovat počet živých pneumokoků minimálně o 50 %.
Jsou-li hladiny specifických IgG a funkčních OPA protilátek vysoké, pak vztah mezi nimi bývá relativně silný, v opačném případě je slabý. Protilátky detekovatelné enzymovými zkouškami nemusí být vždy plně funkční...

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Imunogenita obsah  

Polysacharidové vakcíny

Kapsulární polysacharidy stimulují produkci typově specifických protilátek a aktivují komplement napomáhající opsonizaci, fagocytóze a destrukci invazivních pneumokoků polymorfonukleárními leukocyty a dalšími fagocyty. Většině očkovancům se hladiny postvakcinačních protilátek během 2-3 týdnů minimálně zdvojnásobí.
Téměř 75 % očkovanců mělo sérotypově specifickou imunitní odpověď s hladinami IgG protilátek vyššími než 1 µg/ml, stanovenými modifikovanou metodou ELISA. Dokonce jeden měsíc po očkování polysacharidovou vakcínou mělo 74-99 % dospělých koncentrace protilátek specifických vůči některým sérotypům vyšší než 3 µg/ml...

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Konjugované vakcíny

Dospělé osoby mívají protilátkovou odpověď po očkování konjugovanými vakcínami srovnatelnou s polysacharidovými, což lze vysvětlit sníženým obsahem konjugovaných sérotypově odlišných polysacharidů, vyšší koncentrací sérotypově specifických prevakcinačních protilátek, nebo případně i jednodávkovým očkováním.
Na rozdíl od polysacharidových, konjugované vakcíny indukují jednoznačně funkční tzv. sérotypově specifické opsonofagocytární protilátky. Děti bez protilátek po očkování polysacharidovou vakcínou velmi dobře odpovídají na konjugovanou.
Pouze dvě dávky podané dětem ve věku 4-6 měsíců, sice indukují tvorbu dostatku protilátek, ale teprve podáním třetí dávky ve věku 14 měsíců se jejich hladiny zmnohonásobí.
Ukazuje se, že již dvě dávky konjugované vakcíny podané ve věku 3 a 5 měsíců doplněné jedním boosterem ve 12. měsíci (schéma 2+1) indukují dostatečně kvalitní imunitní odpověď srovnatelnou se standardním schématem 3+1. Proto se v některých státech plošně očkují děti dvěma základními a jednou posilující dávkou...

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Imunogenita očkování osob starších 50 let konjugovanou pneumokokovou vakcínou (Prevenar 13) - ZDE.

Protektivní účinnost obsah

Polysacharidové vakcíny

Protektivní účinnost vícevalentní polysacharidové vakcíny se nahrazuje protektivní účinností vztaženou ke skupinové incidenci pneumokokových onemocnění vyvolaných buď bez ohledu na sérotyp, nebo s ohledem na vakcinační sérotypy.
Dlouhodobé studie prováděné již ve 40. letech minulého století, nepřinesly jednoznačný důkaz o snížení počtu pneumokokových bacilonosičů mezi očkovanými polysacharidovou vakcínou.
Studijní výsledky protektivní účinnosti vůči pneumokokovému zánětu středouší nebyly jednoznačné, tj. 0%-51%. Lze jen konstatovat, že existuje-li protektivní účinnost očkování polysacharidovou vakcínou v prevenci otitis media, pak je jen omezená nebo částečná.
Na rozdíl od jejího nejednoznačného ochranného účinku vůči akutnímu zánětu středouší, se v mnoha studiích prokázal skutečný preventivní účinek očkování polysacharidovými vakcínami ve snížení počtu úmrtí v důsledku akutních infekcí dolních cest dýchacích, častých u dětí v rozvojových zemích.
Odpovídající protektivní účinnost je třeba vztahovat k incidenci onemocnění vyvolaných vakcinačními a nevakcinačními sérotypy. Vůči vakcinačním sérotypům dosahuje očkování polysacharidovou vakcínou minimálně 56% protektivní účinnost, zatímco 47% vůči všem sérotypům. Ochranný účinek s věkem očkované osoby a s délkou postvakcinační doby může klesat. Přesto až 71 % osob ve věku 65-71 let ještě pět let po očkování a 67 % seniorů starších 75 let po dobu tří let bylo chráněno...

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Tabulka: Protektivní účinnost očkování 23valentní polysacharidovou vakcínou

Konjugované vakcíny

Studijně se potvrdila minimálně 10% postvakcinační redukce nasofaryngeálního bacilonosičství pneumokoků v Gambii, na Islandu, v Jižní Africe, v Navajo a White Mountain Apache. Pozitivní protektivní účinnost je ale doprovázena také negativní, neboť v nosohltanu očkovaných dochází k záměně kolonizace pneumokoky nevakcinačních sérotypů. Zda to může mít klinický dopad na proočkovanou populaci, není dosud jasné.
Více než dvouleté sledování indiánských dětí kompletně imunizovaných konjugovanou vakcínou Prevenar potvrdilo významné snížení bacilonosičství o 7 % ve srovnání s neočkovanými dětmi, které ale kompenzovalo zvýšení bacilonosičství pneumokoků nevakcinačních sérotypů (39,2 % vzhledem ke kontrolní skupině 29,8 %).

Hlavním přínosem očkování je prevence především invazivních pneumokokových onemocnění. Dětem očkovaným minimálně dvěma dávkami konjugované vakcíny se snížil počet klinicky diagnostikované pneumonie o 11,4 % a ověřené snímkováním o 33 %. Ochranný účinek se dokonce zvýšil až na 73,1 % pro klinicky diagnostikovanou pneumonii se snímkováním potvrzujícím plochu denzní konsolidace větší než 2,5 cm.
Plošné očkování konjugovanou vakcínou v zemích Evropské unie snižuje o 57 % incidenci invazivních pneumokokových onemocnění vakcinačních sérotypů a příbuzného sérotypu 6A. Výskyt těchto onemocnění způsobených některými sérotypy příbuznými vakcinačním (9N a 23A) se mírně snižuje. Naopak sérotypů 18B (příbuzný sérotyp), 3 a 22 (nevakcinační sérotyp) se nemění. Jiné sérotypy mají tendenci narůstat mírně (7F, 15, 16, 35, 38) nebo dramaticky (19A, 33 a 11). Nově se dokonce objevuje i sérotyp 6C s četností až 14,5krát vyšší...

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Perzistence obsah

Hladiny specifických protilátek zdravých dospělých osob očkovaných polysacharidovou vakcínou přetrvávají po dobu minimálně pěti let. Některým jedincům mohou protilátky perzistovat dokonce až 10 let. Naopak zdravotně stigmatizovaným dětem nebo dospělým (např. se srpkovitou anémií, po splenektomii, s nefrotickým syndromem, dialýzou, po transplantaci apod.) během 3-5 let protilátky rychle ubývají.
I když revakcinace polysacharidovou vakcínou v kratších intervalech než je pět let nevedla k zesílení imunitní odpovědi, existují situace, kdy se považuje revakcinace dokonce každé dva roky za vhodnou. Takovým případem může být očkování osob vystavených zvýšenému riziku pneumokokových nákaz, nebo chronicky nemocných s očekávatelným rizikem rychlého a významného poklesu specifických protilátek...

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Kontraindikace obsah  

Osoby s akutním horečnatým onemocněním by neměly být očkovány proti pneumokokovým nákazám minimálně dva týdny po úplném vyléčení. Existuje-li známá přecitlivělost na některou ze složek vakcíny, očkování je kontraindikováno. Dojde-li po očkování ke vzniku závažného nežádoucího účinku, pak se očkování další dávkou téže vakcíny kontraindikuje do doby vyjasnění její příčiny.
Z důvodu nedostatku klinických zkušeností a údajů je současné podávání konjugované a polysacharidové pneumokokové vakcíny kontraindikováno.
Konjugované vakcíny by se neměly aplikovat osobám s trombocytopenií nebo jinými poruchami hemokoagulace, neboť subkutánní způsob podání není klinicky ověřen. Převažuje-li prospěch očkování nad rizikem komplikací nežádoucích účinků, lze je očkovat opatrně intramuskulárně.

Upozornění obsah

Výjimečně existuje možnost vzniku anafylaktického šoku a je nutné postupovat tak, aby byla včas eliminována.
Před očkováním se zhodnotí zdravotní stav očkované osoby a je-li třeba, očkování se odloží do té doby, dokud to zdravotní stav neumožní.
Polysacharidová vakcína proti pneumokokovým nákazám (Pneumo23) se nedoporučuje pro očkování dětí mladších 18, případně 24 měsíců, neboť jejich imunitní odpověď nemusí být dostatečně kvalitní a dlouhodobá. Upřednostňuje se očkování dětí konjugovanými vakcínami.
Očkování proti pneumokokovým nákazám může také částečně chránit před pneumokokovými nákazami sérotypů příbuzných vakcinačním, ale nechrání před ostatními nevakcinačními nepříbuzných sérotypů. Konjugované vakcíny nevyvolávají ochranu vůči proteinovému konjugátu.
Konjugované vakcíny jsou určeny k částečné prevenci akutního zánětu středouší způsobeného pneumokoky vakcinačních sérotypů. Nevyvolávají žádnou ochranu vůči akutnímu zánětu středouší vyvolaného jinými patogeny.
Ačkoli může být imunitní odpověď po očkování imunokompromitovaných osob polysacharidovou vakcínou snížena, trvalá ani přechodná imunodeficience není kontraindikací tohoto očkování. U osob se započatou imunosupresivní léčbou, chemoterapií a radioterapií se očkování odkládá minimálně jeden měsíc po jejím ukončení. Očkování polysacharidovou vakcínou se obvykle provádí minimálně dva týdny po splenektomii. Naopak bývá vhodnější očkovat alespoň dva týdny před zahájením chemoterapie, radioterapie, imunosupresivní léčby nebo před transplantací orgánu či kostní dřeně. Zvláštní upozornění se týká očkování osob s kardiovaskulárním nebo respiračním onemocněním polysacharidovou vakcínou, které by mohlo případně zhoršit jejich zdravotní stav v důsledku závažných nežádoucích účinků.
Intradermální podání vakcíny se nedoporučuje, protože může dojít ke snížení imunitní odpovědi s četnějším výskytem nežádoucích účinků. Vakcíny proti pneumokokovým nákazám se nesmí v žádném případě podávat intravenózně.
Celé základní, případně posilující očkování konjugovanými vakcínami, se doporučuje provádět pouze tou vakcínou, se kterou bylo zahájeno, tzn. není vhodné komerční vakcíny vzájemně zaměňovat. Výjimku tvoří vakcíny Prevenar a Prevenar 13, tj. započaté očkování 7valentní vakcínou lze dokončit 13valentní, která může rozšířit sérotypovou ochranu bez negativního vlivu na imunogenitu celého očkování.

Interakce obsah  

Česká legislativa umožňuje očkovat proti pneumokokovým nákazám souběžně s jiným očkováním. V některých situacích může být prospěšnější oddělené očkování (zejména tehdy, očekává-li se snížená postvakcinační imunitní odpověď zdravotně stigmatizovaného jedince) s minimálními intervaly dvou týdnů, případně čtyř týdnů po očkování živými vakcínami. Očkuje-li se simultánně s jinou vakcínou nebo imunoglobulinem, podává se vakcína do jiného místa vpichu jinou injekční stříkačkou a jehlou. Nesmí se míchat s jinými léčivy nebo vakcínami v jedné injekční stříkačce.
Imunosupresivní léčba může negativně ovlivnit postvakcinační imunitní odpověď.
Nejnovější poznatky naznačují určitý vliv antipyretické profylaxe postvakcinačních nežádoucích účinků nesteroidními antirevmatiky (např. paracetamolem nebo ibuprofenem) na tvorbu imunitní odpovědi po očkování konjugovanými pneumokokovými vakcínami. Pravděpodobně dochází jen k sérotypově specifickému negativnímu ovlivnění tvorby postvakcinačních protilátek. Nejcitlivějším sérotypem konjugovaného polysacharidu se stal 6B, tj. sérokonverze po primovakcinaci malých dětí byla nižší o 10 % (Synflorix) nebo 25 % (Prevenar). Imunitu indukovanou očkováním vakcínou Synflorix častěji ovlivňují přítomná nesteroidní antiflogistika než vakcínou Prevenar, neboť kromě sérotypu 6B se významně snižuje sérokonverze specifická i vůči 18C a 19F. Geometrické průměry titrů postvakcinačních protilátek se v důsledku antipyretické profylaxe průměrně snižují o 40 %, bez ohledu na sérotyp a použitou konjugovanou vakcínu.
Důvodem může být epitopová interference konjugovaných sérotypově specifických polysacharidů, případně oligosacharidů, s přítomnými nesteroidními antirevmatiky podanými před očkováním nebo během krátké doby po něm. Pozdější podávání paracetamolu postvakcinační imunitu neovlivnilo. Jev je silnější u malých dětí a zdá se, že s věkem ustupuje.

Těhotenství a laktace obsah

Nedostatek klinických údajů nebo jejich omezená výpověď neumožňují hodnotit bezpečnost očkování polysacharidovou vakcínou v době těhotenství, přestože neexistuje žádný důkaz o tom, že by mohlo nepříznivě ovlivnit vývoj plodu nebo těhotenství.
Ukazuje se, že očkování těhotných žen může rovněž vést k prevenci těchto pneumokokových nákaz novorozenců a dětí mladších 3-6 měsíců. Očkování těhotných žen ve třetím trimestru (28-38. týden) polysacharidovou pneumokokovou vakcínou indukuje tvorbu IgG, IgG1 a IgG2 protilátek, včetně funkčních OPA protilátek specifických vůči sérotypově odlišným vakcinačním antigenům. Díky transplacentárnímu přenosu byly protilátky indukované očkováním těhotných žen...

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Zdravotně stigmatizované osoby obsah

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Nežádoucí účinky obsah  

Častější a intenzivnější nežádoucí účinky se pozorují po přeočkování ("posilujícím" očkování) seniorů starších 65 let. Četnost a charakter nežádoucích účinků po očkování konjugovanou vakcínou se s počtem podaných dávek nemění.

Bezpečnost očkování osob starších 50 let konjugovanou pneumokokovou vakcínou (Prevenar 13) - ZDE. 

Tabulka: Přehled postvakcinačních nežádoucích účinků

Doba použitelnosti a skladování obsah

Vakcíny proti pneumokokovým nákazám mají obvykle dobu použitelnosti 2-3 roky, jsou-li skladovány v lednici v neporušeném obalu při teplotě od +2 °C do +8 °C. Po uplynutí doby použitelnosti uvedené na obalu se vakcína nesmí používat. Je nutné ji chránit před světlem a mrazem.
Před použitím se může objevit sedlina nebo usazenina, kterou je třeba důkladně roztřepat a opticky zkontrolovat na přítomnost cizorodých částic. V případě, že vzhled nevyhovuje, vakcína se vyřadí a nepoužívá.

Literatura obsah  

Zdroj: Petráš M, Lesná IK. Manuál očkování 2010, 3.vydání, leden 2010 ©Marek Petráš, pp 441-496

Kompletní literární odkazy jsou v prémiovém obsahu.

Další informace najdete v prémiovém obsahu